Listopad 2017

Střepy

20. listopadu 2017 v 21:05 | Little |  V hlavě
Je zvláštní, co lidská mysl dokáže. V jednu chvíli jakoby si člověk myslel, že se nikdy nezvládne posunout, že nikdy nezvládne přestat mít rád.
Jenže uplyne týden. Měsíc. Dva. A jeden si uvědomí, že jiné východisko není. Je potřeba se posunout, je potřeba zapomenout. Proč? Protože ten druhý už nechce.

Drahý X,
tohle je dopis pro tebe. Nejsi tím, kdo mě zklamal, ani tím, kdo mi zlomil srdce a na pár měsíců sebral víru a sebevědomí. Nejsi tím, komu bych měla cokoli vyčítat (a zůstává otázka, zda mám vůbec právo někomu něco vyčítat). Právě naopak.
Píšu ti jako poděkování, které dost možná v realitě nikdy nebudu schopná vyslovit. Píšu ti jako poděkování za to všechno, cos' pro mě v minulých měsících, zřejmě zcela nevědomky, udělal. Nejdražší X. Píšu ti, abych ti řekla, jak moc jsem za to vděčná.

Taneční

20. listopadu 2017 v 20:31 | Little |  Ostatní
Raz dva tři raz dva tři raz dva tři tři dva tři tři dva tři raz dva tři
Tři. Dva. Jedna.
A dost.
To už by stačilo.

Mám ušlapané nohy
A mé taneční vlohy přicházejí vniveč.
Dělat asistentku v tanečních totiž není žádnej med.