Maturantská tragikomedie

8. ledna 2018 v 18:10 | Little |  V hlavě
Troufám si tvrdit, že po tomto světě chodí jen maličko lidí, které by úplně minul onen známý vánoční slaďák Láska nebeská. Taky se hned pro začátek přiznám, že je to jeden z mých nejmilejších filmů. Nicméně nebojte, nehodlám tady dneska rozebírat romantické komedie; důvod, proč jej zmiňuju, je naprosto odlišný.
Víte, jak je film členěný do různých časových úseků a postupně se přibližuje k Vánocům? Pět týdnů do Vánoc, čtyři týdny, tři...tak přesně tímto způsobem teď měříme čas i my, na jednom obyčejném bilingvním gymplu na Moravě. Vánoce už jsou dávno za námi, ale na dveře klepe něco jiného. Zbývá nám už jen sedm týdnů do maturitního plesu.

Co se týče individuální přípravy, každý si to asi řešíme po svém. Mám šaty. Vlastně už docela dlouho, ale až nedávno mi došlo, jak jsou neskutečně nádherné. Dlouhé, splývavé, tmavě modré.
Je to tak týden, co jsem dostala neuvěřitelnou chuť obléct na sebe něco hezkého. Patnáct minut jsem šťastně seděla v pokoji v plesových šatech, pak se znovu vrátila k teplákům. Na chvilku mě napadlo, jestli už z toho všeho neblázním, ale pak jsem nad tím mávla rukou. No a co. Ten pocit spokojenosti byl k nezaplacení.
Narozdíl od většiny mých spolužaček jsem ještě neřešila kadeřníka ani líčení. Jak to tak vidím, buď se objednám na poslední chvíli, nebo budu nucená něco splácat sama. Aspoň, že ty šaty budou krásné. Haha.

S kolektivními povinnostmi už jsme na tom trochu hůř. Z původně skvěle naplánovaného vystoupení se stává docela tragédie. Jako když si vysníte velikánskou lego věž a nakonec zjistíte, že k sobě nezvládnete dát víc než dvě kostky. To je zase přirovnání...občas vážně udivuju sama sebe.
Choreografie se chopily dvě slečny. Vymyšleno bylo jenom půl minuty, nicméně převládl názor, že je lepší umět něco než nic, a tak jsme se vrhli na nacvičování. Sebevražedné myšlenky mě nikdy moc neuchvacovaly, když mi ale poprvé byly na video nahrávce představeny naše pokusy, značně jsem přehodnotila svůj názor na tento čin. Tohle se přece nemůže dít.

"Muži, kde jste?" ozývám se po chvilce, když si všimnu estrogenové převahy; v celé řadě spolužáků (čítající asi deset lidí, víc jich klasicky nedošlo) je pouze jediný chlap; zbytek otráveně sedí na lavičce opodál a pozoruje naše snažení s nedůvěřivým výrazem. Zarazím pár spolužaček, které by se do nich už už pustily, a slušně se jim jdu pokusit vysvětlit, proč je nácvik tak důležitý. Po deseti minutách slavím úspěch. "Výborně!" chválím je a zaznamenávám první záblesky štěstí v jejich očích. Pousměju se; vypadá to tragicky, ale aspoň mají radost.

Dlouho jim to ale nevydrží, zhruba po třičtvrtě hodině se loučí a odchází domů. Krčíme rameny a balíme to taky. "To vypadá strašně." slyším potichu podotknout kamaráda a se zoufalým smíchem přikyvuju. Má naprostou pravdu. "Prosím, můžeme si teď zatančit něco normálního?" věnuju mu jeden ze svých štěněčích pohledů a vrháme se na cha-chu. Dobrá nálada se vrací.

Pokud si něco z dnešního dne odnášíme, je to rozhodně to, že tahle choreografie v žádném případě fungovat nebude. Musí se asi tak desetkrát zjednodušit, třikrát propracovat a dvakrát pořádně vysvětlit, aby začala nějak vypadat. Jsme všichni otrávení, unavení a bezradní, ale vzdávat se ještě nehodláme.

Do maturitního plesu zbývá sedm týdnů. Sedm týdnů na vymyšlení něčeho pořádného, sedm týdnů na to, abychom těch šest let nějak důstojně ukončili.
Sedmička je prý šťastné číslo; a nic si nepřeju víc, než aby tahle tragikomedie měla ve finále veselý konec. Kdo ví, třeba nám to po té době konečně vyjde. Moc, moc a moc doufám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 8. ledna 2018 v 18:19 | Reagovat

Držím pěsti, ať všechno dopadne tak, jak má :)

2 hedd hedd | Web | 8. ledna 2018 v 19:26 | Reagovat

Když jsem četla: "Zbývá nám už jen sedm týdnů do ..." hrklo ve mě, že do maturity. (Že to nejsou ani 2 měsíce mi vůbec nepřišlo divné, tudíž jsem zažila menší infarkt.) :D

Mně zbývá do maturiťáku 5 týdnů, pravda, máme už skoro vše vymyšlené, ale stejně... brrr. Já si šaty šiju sama, takže to vidím na došívání na koleni den před plesem. :D

3 Eliss Eliss | Web | 8. ledna 2018 v 20:42 | Reagovat

Určitě vymyslíte něco pěkného, hlavně si ples pořádně užij :)

4 Ortie Ortie | Web | 8. ledna 2018 v 21:18 | Reagovat

Držím palce, aby vše dopadlo dobře :-)

5 Markii Reed Markii Reed | Web | 8. ledna 2018 v 21:28 | Reagovat

My taky budeme mít zanedlouho maturák a rovněž nacvičujeme nějakou choreografii. Oproti vám, my jsme ve třídě samí kluci a jedna holka. Nácvik různých tanečků a dalších blbin je nadlidský úkol a chudák má spolužačka to zvládla jako jediná na jedničku. Naše... velitelka je z nás na prášky, nicméně se nevzdává a věří, že jsme schopni se naučit pár sad kroků, které považuje za jednoduché, nicméně pro nás - pro kluky - je to těžké.

Držím palce, ať se vám to vyvede! ;-)

6 Kocomour Kocomour | Web | 9. ledna 2018 v 13:58 | Reagovat

Tak tímhle jsem si prošla minulý rok a jsem ráda, že už je to za mnou. :D Z praxe můžu snad jen dodat, že sedm týdnů je ještě opravdu dost, u nás se všechno hrotilo až tak týden dopředu. :D

7 Little Little | Web | 9. ledna 2018 v 19:16 | Reagovat

[1]: Děkujeme moc! :)

[2]: Jeee, to jsi moc šikovná, že si sama šiješ šaty, to bych taky chtěla umět, ale já nemehlo bych si akorát popíchala ruce a nic by z toho nebylo :D Budu držet palce, ať šaty, maturiťák i ta finální maturitka nakonec dobře dopadnou :)

[3]: V to doufám, moc děkujeme :)

[4]: Děkujeme! :)

[5]: Obdivuju spolužačku, ale zároveň i vás kluky, že do toho jdete a snažíte se; takový přístup je super! Věřím, že se to nakonec naučíte a dopadne to skvěle, taky budu držet palce! :)

[6]: Tak doufám, že nám těch sedm týdnů bude stačit, vždycky na všechno potřebujeme hromadu času, ale budu ti věřit...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama