Po bouři

4. června 2018 v 19:30 | Little |  V hlavě
A je to tady. Chvilka, na kterou jsme všichni tak dlouho čekali. Šest let je pryč, je čas jít dál, čas se posunout. Čas odpustit a jednou se třeba s klidem a láskou v duši vrátit na místo, které bylo kdysi takovým utrpením. Je to tady. Čas zapomenout na všechny ty hrůzy, nechat si v hlavě jen to dobré a vzpomínat s nostalgickým úsměvem na tváři. Je to tady. Konečně můžu s hrdostí zamávat střední škole a cítit tu neuvěřitelnou úlevu. Zvládla jsem to.

Hodně jsem v posledních týdnech přemýšlela, na to má jeden koneckonců hromadu příležitostí, zvlášť pak u příprav na maturitu. Přemýšlela jsem nad tím paradoxem, jak snadno se mi píšou články, když jsem smutná; ale kdo zachytí ty chvilky štěstí? Ty momenty, na které chceme jednou vzpomínat? A tak jsem zase tady. S maturitou, hrdostí a spokojeným úsměvem na tváři. Všechno je tak, jak být mělo.

Odpoledne a předvečer mé maturity jsem trávila se spolužáky, které zkouška čekala o den dřív. Napětí se dalo krájet, i ti nejstatečnější měli značně nahnáno. Po pár hodinách mi úlevně skočili kolem krku a prohlásili, že když já jsem držela je, oni přijdou podržet mě. Nevěřila jsem, že by se snad mohli ukázat.
Zůstala jsem stát s otevřenou pusou, když se další den ráno připlazili se značnou kocovinou, několika promilemi v krvi, ale silným odhodláním nenechat mě v tom. Byli se mnou, když jsem je potřebovala nejvíc, vrátili mi těch šest let, kdy jsem podporovala já je, i s úroky. Chybí mi slova k vyjádření obrovského vděku; nevěřila bych, že to řeknu, ale po těchto mi smutno vážně bude; jakkoli za prd náš kolektiv jinak stál. Při zkoušce se ke mně taky jednou konečně obrátilo štěstí, a tak jsem z maturitní místnosti vycházela se slzami v očích a samými jedničkami. To štěstí, radost a úlevu budu cítit ještě hodně dlouho.

Vysokou školu už mám taky přijatou, budu snad konečně studovat něco, co by mě mohlo zajímat; a když ne, minimálně budu mít téma na ufňukaný článek...protože když jsem smutná a nespokojená, tak se přece píše nejlíp, no ne? Moc si přeju, abych konečně našla, v čem se chci jednou realizovat a abych konečně, konečně, konečně byla spokojená. Moc si přeju, a zároveň věřím. Bude to tak.

Ze života mi nějak vymizela všechna dramata. Sedmička je teď ve zkouškovém poměrně na zabití, ale i tak jsem ráda, že ho mám, a že jsme si to konečně vyjasnili. Čeká nás společné léto, jak to pracovní, tak snad i nějaké oddechové.
A co bude po létě? Až já budu tam a on jinde? Nad tím teď radši nepřemýšlet. Máme dnešek, máme tuhle chvíli. A to nám stačí.

Po dlouhých týdnech konečně usínám s klidem a ráno se neprobouzím s výčitkami, že už je pozdě a že jsem prospala hodinu, kterou jsem mohla věnovat učení. Po dlouhých týdnech si užívám sluníčka a krásného počasí venku, a nekoukám jen oknem. Po dlouhých týdnech si připadám, jako bych z fáze pouhé existence přešla do fáze života, na kterou jsem tak dlouho čekala. A stojí to sakra za to.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 microsoft office 2013 product key microsoft office 2013 product key | E-mail | Web | 5. června 2018 v 12:10 | Reagovat

I have more useful information from this article. Thanks for sharing.

2 slunecnyden slunecnyden | Web | 6. června 2018 v 20:08 | Reagovat

Gratuluji. Připomněla jsi mi moji maturitu. Mě zas hodně podporovala jedna učitelka. Držela mi palce a chodila se na mě dívat. Také mi to pomohlo. Tak uf uf, máš to za sebou, jsi dobrá, že za jedna, tak si užívej volna :-)

3 Denia Denia | Web | 9. června 2018 v 12:28 | Reagovat

Moc gratuluju! Dobře si vzpomínám na ten den, kdy jsem se cítila stejně jako teď ty. Najednou prázdná hlava, opalovačka na zahradě, ten pocit byl k nezaplacení. Kamarádka měla taky maturu den přede mnou, ale následující den mě přišla podpořit tak, jako i já ji. Střískali jsme se až spolu :D
Na jakou jdeš výšku? :) Určitě to oba zvládnete, a ty rozvrhy většinou jsou od pondělí do čtvrtka včetně přednášek - já občas jezdila AŽ ve čtvrtek domů, protože jsem chtěla jít na párty :D, tak se neboj :))

4 Little Little | Web | 9. června 2018 v 18:03 | Reagovat

[2]: Děkuju moc! :)

[3]: Děkuju...je to skvělý pocit. :) Na vysokou půjdu do Brna, tak doufám, že si rozvrh poskládám nějak rozumně a nebudu trávit ve škole celý týden :D

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 9. června 2018 v 18:21 | Reagovat

Po maturitě člověk cítí plno zvláštních pocitů. Je to celé až neuvěřitelné, podivné, krok dál. Mám to pořád v živé paměti z loňska.

6 alpos alpos | 10. června 2018 v 17:20 | Reagovat

Gratuluju, užij si to a hlavně ať se ti na VŠ líbí a zvolíš dobře.

7 Tereza Tereza | Web | 11. června 2018 v 11:05 | Reagovat

Gratuluji... Máme to podobně, tedy, taky samé jedničky na maturitu a taky výška... Jenom ti trochu závidím ten optimismus do léta. Já se totiž budu následující měsíce jenom kopat do zadku... :D

8 Jeife Jeife | E-mail | Web | 11. června 2018 v 23:34 | Reagovat

To máš pravdu, že články se skvěle píšou když je smutno. Moc článků za vesela taky nevydávám ...
Úplně si na ty okamžiky vzpomínám, bylo to rok zpět a prožívala jsem to co ty. Takový probuzení do života ... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama